Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Miliardář Lauder, židovská rodina z Brna a obraz Gustava Klimta: vyrovnání za válku přišlo až teď

Jméno miliardáře Ronalda S. Laudera, amerického podnikatele v kosmetickém průmyslu, je v Česku dobře známé. V roce 1994 zakládal českou TV Nova a v roce 2003 se jako majitel společnosti CME v arbitráži domohl náhrady 10,5 miliardy korun za svou zmařenou investici. Když byla nedávno Nova na prodej, byl Lauder údajně jedním z vážných zájemců. Nyní se k jeho jménu váže jiný zajímavý příběh spojený s Českem

Miliardář Lauder, židovská rodina z Brna a obraz Gustava Klimta: vyrovnání za válku přišlo až teď
„Jsem horlivým zastáncem restituce uměleckých děl ukradených a vyvlastněných během druhé světové války,“ říká Ronald Lauder. | Profimedia.cz

Ronald S. Lauder je známý nejen jako byznysmen, dědic parfémového impéria Estée Lauder, ale i jako milovník umění. V New Yorku vlastní a provozuje Neue Galerie. Do ní nakoupil i několik obrazů Gustava Klimta, uznávaného rakouského malíře konce 19. a počátku 20. století.

V roce 2006 za obraz Gustava Klimta Portrét Adely Blochové-Bauerové zaplatil rekordních 135 milionů dolarů (tehdy zhruba tři miliardy korun).

Jedním z dalších Klimtů v jeho galerii je i malba z roku 1910 zobrazující dámu s velkým černým kloboukem – nazvaná Klobouk s černým peřím. Ve vlastnictví Laudera je rovných padesát let, od roku 1973, kdy ji koupil z Manhattan Gallery. A právě tohoto obrazu se týká příběh, který Laudera znovu spojuje s Českem a jeho historií.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit